Příspěvky

vztah

Hodně sem přemýšlel jaké další téma probrat, četl sem své pár let staré články a hodně se pozastavil nad svým článkem „můj vysněný vztah“. Svůj vysněný vztah popisovat opravdu nebudu. Nemám vysněný vztah. Ale rád bych se bavil o mém pohledu na vztah. Tohle je téma, kde každý bude mít jiný názor. Možná je to nevděčné téma, ale poslední dobou nad tím přemýšlím a přijde mi dobré o tom psát, když to v hlavě mám. Jako už bývá zvykem zase nevím, kde začít. Před těmi dvěma lety, kdy jsem psal první článek o vysněném vztahu sem byl hrozně cringe. Strašné dětské romantické shity. Upřímně teď sem alergický na slovo romantika. Psal sem tam, že chci holce zavazovat boty. Jako co si budeme, teď bych sice holce botu zavázal, ale dát to na Instagram tak jsem asi mimo smysly. Celkově mi přijde, že když sem byl mladší, tak sem se prostě potřeboval pochlubit světu, hele světe, já mám holku. Nějaká dobrovolně chodí s tímhle pošukem. Dnes mi to přijde strašně cringe, já byl schopný dát po dvou tý...

co je nového?

Nevím, jestli mám ve psaní pokračovat. Poslední dobou se soustředím jen na to zahrát co nejlépe svou smrt. Ve smyslu toho nebýt vidět, nebýt aktivní. Nebaví mě lidem přidělávat starosti, nebaví mě lidi otravovat. Je až neuvěřitelné jaký jsem introvert. Strašně mě zajímá jestli mi celá ta karanténní doba víc vzala, nebo dala. Zjistil sem jaký opravdu jsem, jak reaguji v určitých situacích. Jsem teď takový jaký jsem, ne takový jakého si mě někdo přeje. Abych byl upřímný, tak můj svět je absolutně černobílý, nic nevidím jinak než černobíle. I to co píšu mi přijde strašně sobecké, tímhle nikomu nepomůžu, tady jen vypisuji svoje pocity. Každý si zvolil nějakou cestu, pro mě je ta cesta pomáhat lidem. To je jediné co mi dělá radost, ale poslední dobou mi dělá velký problém radit lidem. Opravdu velký. Těžko se radí ostatním, když ani sám sobě nedokážu pomoct. Nemyslím si, že bych někomu poradil špatně, ale je to pro mě těžké radit někomu ohledně vztahu, když můj nejdelší vztah byl jeden m...

Za vše co se mi dělo si můžu sám

Hodně často a všude píšu, jak jdu svému štěstí naproti a prezentuji to až moc. Ale ono hovno. Je to úplně naopak a myslím, že je třeba se o tom bavit, i když tohle bude jen o mě. Ale myslím, že se nad tím někdo může zamyslet a neopakovat stejné chyby. Myslím, že je na čase uznat svou chybu i když zpětně. Měl sem s tím doposud problém, reálně sem někomu uznal svou chybu až dva měsíce zpět. Do té doby to bylo jen z donucení a nebylo to upřímné. Řeknu to tak, jak to je, jsem upřímný člověk, ale to není zlá vlastnost, sám od ostatních vyžaduji konstruktivní kritiku, to aby mi někdo řekl „mám tě rád, ale tohle si posral, tohle děláš špatně“. Bez takového člověka si život nedokážu představit. Jenže já se proberu, vidím nějaký shit na Twitteru a dřív sem hned reagoval, poslední dobou sem nad tím mávl rukou, ale jsem dement, nedalo mi to spát a vždy sem se musel pustit do zbytečného sporu, který stejně nikam nevede. Já si to prostě vždy měl odpustit a vykašlat se na to, každý svého štěstí strů...

Self-Love a akné

Často se setkávám s lidmi, kteří si stěžují jak vypadají, nebo mají v biu na Instagramu napsané self-love. Neříkám, že se s mým názorem ztotožníte, nebo budete souhlasit, ale já to vidím následovně. Mít rád sám sebe je základ, dokud nemám rád sebe, nedokážu mít rád jiné. Ale self-love je často jen zástěrka lidí, kteří jsou zdechlí s sebou něco dělat. Rád bych to vysvětlil, spoustu lidí se hroutí nad tím, že mají akné, strie a podobné věci za které prostě nemůžou. Je zbytečné přestat jíst věci, které někdo poradí na internetu, nepomáhá to, alespoň ne když je ti 16, každý je jiný a má pleť jinou. Jedna slečna mi říkala jak rok nepila mléko, nejedla jogurty a bylo to furt stejné, takže fakt si nekurvěte zdraví. Dokud nemáš akné v 25 tak je to bohužel fakt se kterým nic moc nenaděláš. V pubertě ti akné neodstraní nic, je to hormony, tohle je důvod k sebelásce, jednou to odejde, nikdo vám nedá dobrou radu, mějte víc sexu a vyplavujte přebytečné hormony, s...

Jídlo a voda

Přemýšlel sem, co probrat dále, témat milion, jen se po zkušenostech z minulosti se nerad pouštím do témat, kterým nerozumím na 100 nebo alespoň 95 %. Chtěl bych probrat mou změnu životního stylu a cíl v tomhle směru. Změnil sem pár základních věcí a je mi o hodně líp, takže by tohle mohlo pomoci někomu se stejnými problémy. Budu psát čistě to, co jsem sám vypozoroval, doufám že to někomu pomůže, protože vše souvisí se vším a je to těžké popsat. Rád bych začal mými problémy, není to nic strašného, jen jsou to nepříjemné situace, které sem si z velké části způsoboval já sám. Začnu asi u mích problémů s jídlem, tohle zní děsivě, ale není to žádná tragédie. Pozoroval sem na sobě už delší dobu problémy s energií, byl sem věčně unavený, samozřejmě to mohlo z části být i nedostatkem spánku, špatným režimem, který sem měl už opravdu od brzkého věku, ale mělo to i velkou spojitost právě s jídlem, porcemi a právě tím co sem jedl, někdo si řekne, že čím více j...

Jak poznat lidi, kteří nedávají smysl

Pokusím se vám popsat, jak poznat falešné lidi nebo lidi, kteří nedávají smysl, kterých je třeba se zbavit, asi nebudu psát, jak se jich zbavit, to je na každém, ale doporučuji to. Takový člověk nemusí vždy být toxický a nemusí to jít poznat, můžou to být na oko špatní lidi, kteří dělají špatné věci. Mě se často stává to, že mi někdo říká jak mě már rád a když se zeptám, kdy jdeme ven, tak je odpověď vždy, že nikdo z nich nemá čas a klidně ten samý den mi pošlou snap: „někdo něco, nuda“. Takový lidi nemají smysl, rok vám říkají, že nemají čas, nemít ani jedeno odpoledne za 365dní je blbost, takový lidi nestojí za trápení, jsou to lidi, které zkrátka nezajímáte. Často se stává, že si s někým člověk nerozumí, sám sem zjistil, že nemá cenu se snažit, nic se nezmění a je to ztráta času, doporučuji si najít lidi, kteří vám něco dávají do života, je zbytečné se chovat jak dement, aby člověk někam zapadl. Sám mám si najít fajn lidi, ale je lepší být sám sebou a nechovat se jako píč...

Je kompliment útok?

Nechci se nějak zbytečně rozepisovat, ale dneska, vlastně včera se mi stala taková věc, která mě donutila nad tím hodně přemýšlet. Stalo se to, že sem reagoval jedné slečně na její fotku na story „omg“, „hezu“ či něco takového. Dočkal sem se hodně hrubé reakce až mě to malinko zamrzelo. Psala něco ve smyslu, že je to zoufalé, tak sem se zeptal, co je zoufalé. Odpověděla mi, že to psát tohle holce, nebo více holkám. Já byl takový skleslý, protože sem se dočkal i slov se kterých vyplívalo to, že je to snad nějaká sexuální narážka. Jako omlouvám se, ale v době, kdy je svoboda projevu se nesmí už ženě říct, že je krásná? Nechci se srát do témat, která mi nepřísluší, ale feminismus je prostě nemoc a končí v moment, kdy je třeba vynést ledničku do 4.patra. Nikdy bych neshazoval práva žen, mám k ženám úctu, když chce holka dělat elektrikáře ať ho dělá. Jen mám teď opravdu strach nějaké holce složit kompliment týkající se jejího vzhledu. Chápal bych tu reakci slečny v příp...